Stříhat
či nestříhat aneb To je ta otázka …
Tibetský teriér je
dlouhosrsté plemeno, které se podle standardu stříháním neupravuje a mohlo by se
zdát, že otázka v titulku nemá smysl. Ale majitel se může dostat do situace,
kdy si podobnou otázku přesto položí. Nejčastěji asi přijde ostříhání psa na
mysl zoufalého majitele v době výměny srsti na dospělou, která nastává asi
kolem jednoho roku psa. Většinou je nutné česat v tomto období velmi často,
některé jedince i denně. Někdy přes časté česání se srst stále zacuchává,
příp. plstnatí. Pak radím změnit kosmetiku a především si správně vybrat
kondicionér a rozčesávač. Ze své poslední zkušenosti mohu potvrdit, že dobře
zvolená kosmetika vám může ušetřit spoustu práce. Našeho devítiměsíčního
benjamínka jsem musela česat obden a stejně to nestačilo. Když jsem jednou před
výstavou česala asi pět hodin , rozhodla jsem se pro změnu. Proto jsem začala
používat proteinový kodicionér a norkový rozčesávač značky All Systems a jako by
se stal zázrak. Dnes roční Jominku stačí přečesat jednou za čtrnáct dní a
česání trvá maximálně hodinu. Samozřejmě při jiném typu srsti může vyhovovat
úplně jiný kondicionér i rozčesávač, musíte to jednoduše zkoušet, až narazíte
na to pravé. Případně se poraďte s někým zkušeným , kdo má psa se stejnou
texturou srsti jako je ten váš. Mám doma šest tibeťanů a v podstatě na
každého používám jinou kombinaci šamponu, kondicionéru, příp.
rozčesávače.Základem je koupě kvalitní kosmetiky. Doporučuji značky All Systems
nebo Khara, které mám vyzkoušené.
Rozhodně nepodlehněte lákavým radám,
že po ostříhání psovi naroste kvalitnější srst a uspoříte si práci. Sama už
jsem zjistila, a potvrdily to i zkušenosti dalších majitelů, dvě skutečnosti. Pokud
ostříháme psa nakrátko, dochází k paradoxnímu a velmi nečekanému jevu.
Krátká srst se zacuchává více než dlouhá a přechází rychle až do plsti, takže
česání je pak vlastně obtížnější a musíme česat častěji. Pokud srst
v této fázi v domnění, že krátká srst se tak často nemusí česat,
zanedbáme, nezbývá nic jiného než psa zase ostříhat a tím se dostaneme do
kolotoče, jehož výsledkem bude věčně “krátkosrstý” tibeťan. Druhým nemilým
faktem je, že po ostříhání nakrátko naroste srst méně kvalitní, leckdy zvlněná,
prostě srst, s kterou budete mít víc práce. Také počítejte, že plná délka
doroste tak asi za dva roky.
Samozřejmě jsou výjimky, kdy musíme psa ostříhat.
Feny, které mají štěňata, je nutné ostříhat aspoň na břiše. Sající štěňata
jinak mohou polykat chlupy a tím si přivodit zažívací potíže. Kromě toho se mohou
zaplést do dlouhých chlupů feny a škrtit se, proto trošku zkracuji i dlouhou
splývavou srst feny. Také při úrazech, kožních nemocích apod. je třeba ostříhat
postižené partie. Ale pokud je to jen část těla, nejsou problémy
s dorůstající srstí velké.
Já osobně stříhám své psí seniory. Starý pes má
už rád klid a i když se před tím rád česal, najednou začíná na česání
reagovat nevrle. Pokud tedy neuvažujete o vystavování ve třídě veteránů,
v tomto případě ostříhání doporučuji. Je lépe mít doma psa ostříhaného
než zplstnatělého, protože pod zacuchanou srstí se mohou vytvářet kožní
problémy, které včas nezjistíte. Ale ani v těchto případech neradím
ostříhat “mašinkou”, ale jen zkrátit dlouhou srst na délku třeba kolem 10 cm.
Možná se budete divit, ale na krátko ostříhaný tibeťan se “stydí” a třeba ani
nechce chodit na procházky. Také je třeba chránit seniora před nachlazením.
Pokud uvažujete o stříhání svého psa, radím dobře
zvážit důvody a pokud vám tento článek jen trochu pomohl, jsem ráda. Samozřejmě
ráda případným zájemcům podrobněji poradím. |
